Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Expozice


Březnická zámecká expozice prezentuje v dispozičně rozmanitém objektu jeho historii na kvalitních sbírkových fondech jeho význačných majitelů, pocházejících ze všech slohových období od renesance po druhou polovinu 19. století. 


I. návštěvní okruh                                                                                                                                                                          

1.gotická místnost1. místnost - tzv. velká gotická místnost přibližuje stavebně historický vývoj objektu zámku Březnice cca od pol. 13.st. do současnosti ve vztahu k jeho držitelům

2. místnost - galerie Jeníšků z Újezda  - po Lokšanech, kteří se zapojili do českého stavovského povstání a byli odsouzeni ke ztrátě majetku i hrdla, získal březnické panství Přibík Jeníšek z Újezda. Na pozadí portrétu Přibíka Jeníška je zachycen březnický zámek. Portrét vedle - manželka Kateřina z Talmberka.                                                

3. místnost - galerie Krakovských z Kolowrat - období 19. stol. Za upozornění stojí především portrét arcibiskupa pražského Aloise z Kolovrat, malovaný význačným českým portrétistou 19. stol. Antonínem Machkem.

4. místnost - galerie Palffyů z Erdödu, posledních šlechtických majitelů Březnice. Kromě rodových portrétů tvoří výzdobu pozdně biedermeierovského salónu řada předmětů připomínající velkou zálibu Palffyů v jezdeckém sportu.

5. místnost - africký salon, charakter této místnosti určují lovecké trofeje z cest Jana Palffyho do východní Afriky. Cenný etnografický materiál, různé druhy antilop, gazel, buvolů, pakoňů a zeber.

6. místnost - jídelna je zařízena jako společenská místnost s funkcí hudebního salónu a dámského pracovního koutku. V prosklené vitríně soubor užitkového skla rodiny Palffyů, v příborníku jídelní soubor z porcelánky v Březové. Ze společenské místnosti lze nahlédnout do malé ložnice ve věžovém přístavku - zařízení 19. stol.

7. místnost - malý biedermeierovský pokoj s grafikou,  v tomto slohu před pol. 19. století je zařízena převážná většina interiérů našich zámků. Grafika je různého původu: Německo, Anglie, Francie. Jedná se převážně o mědirytiny, lepty, ocelorytiny, litografie. Zvláštní skupinu tvoří litografie s vlasteneckými náměty - např.: Karel IV., Hájení Prahy proti Švédům, Jiří z Poděbrad a další.

8. místnost - malá jídelna, přípravna, dnes upravena jako salón s nábytkem ve stylu druhého rokoka. Tapety pocházejí z 18. století - znázorňují pohledy na zámek a zahradní architekturu. Rokokové jsou také hodiny vykládané mosazí, cínem a želvovinou, práce ve stylu Bouille, podle vynikajícího ebenisty Ludvíka XIV.(Andree Charles Bouilles).

9. místnost - renesanční jídelna  patří k nejvýznamnějším prostorám zámku.
Typické pro renesanční interiéry bylo obkládání stěn dřevem - tzv. táflování. Zde je v táflování zasazen unikátní cyklus grafiky z roku 1580 - představuje slavnostní průvod na počest svatby Jana z Kolovrat s Kateřinou z Baierspergu, na stěnách rodová galerie Kolovratů. Mezi okny stojí jeden z nejstarších kusů nábytku na zámku - renesanční truhla ze 16, stol., kamna jsou také renesanční s letopočtem 1627. 
Náhled do malého renesančního pokoje - ze zařízení zaujme především slonovinou a zlatem bohatě zdobený kabinet španělského původu. Nad kabinetem portrét Oldřicha Františka hraběte z Kolovrat, tajného rady a nejvyššího hofmistra v Čechách z roku 1650. Jedním z nejvýznamnějších děl je deskový obraz Poslední večeře Páně z druhé poloviny 16. stol. (majetek Města Březnice).

10. místnost - barokní salón s typicky barokním intarzovaným i čalouněným nábytkem - sekretář, komody, hodiny, pohovka a řada kvalitních obrazů.

11. místnost - velký biedermeierovský salon, společenský hudební salon s výhledem na balkon na západní straně; otevřenými dveřmi lze nahlédnout do Palffyho pracovny a knihovny.

12. místnost - empírový salón s charakteristickým černě lakovaným a zlatem zdobeným nábytkem; i zde lze nahlédnout otevřenými dveřmi do knihovny, tentokrát Kolovratské.
 



II. návštěvní okruh

Hodovní sálvelká hodovní síň - vznikla za Lokšanů v letech 1548 - 1551, v roce 1858 za Hanuše z Kolovrat byla upravena na tzv. rytířský sál, který patří k nejreprezentativnějším místnostem zámku. Typicky kus renesančního nábytku - kredenc, slouží k vystavování umělecky provedeného nádobí z majoliky, cínu nebo skla. Na stěnách jsou portréty členů rodu Kolovratů a Jeníšků z Újezda. Majolikový reliéf Madona s dítětem, zavěšený nade dveřmi, je mimořádně cenná italská práce z poloviny 15. století, připisovaná Lucca della Robiovi.

Lokšanská knihovna - je nejstarší zámeckou knihovnou v našich zemích, která se dochovala v původní podobě z roku 1558, což dokumentuje datace v malované edikule nade dveřmi. Místnost má renesanční pestře malovaný trámový strop. Malba s rozmanitou ornamentikou a lokšanskými erby pokrývá stěny a vytváří také dekorativní výzdobu původních skříní.

zbrojnice - zámecké zbrojnice jsou umístěny v přízemních prostorách severního a východního paláce - v nejstarší, gotické části objektu. Sbírka chladných a palných zbraní patří k nejvýznamnějším v Čechách, tvoří ji soubor tyčových zbraní českého původu a loveckých pušek Hanuše z Kolovrat.


 I+ návštěvní okruh

zahrnuje celý I. návštěvní okruh a část II. návštěvního okruhu - hodovní sál a Lokšanskou knihovnu


 

Zámecká kaple

Kaple Neposkvrněného početí Panny MarieKaple neposkvrněného početí Panny Marie - stavebně nejmladší část zámku. Byla postavena v období raně barokních úprav za majitelů Jeníšků z Újezda v letech 1625 - 1632. Architektem této barokní stavby byl význačný italský stavitel Carlo Lurago. Zařízení kaple je rokokové, vzniklo kolem roku 1760 za účasti sochařů, řezbařů a umělců z dílny Ignáce Hammera z nedaleké vesničky Dobré Vody. Velké obrazy světců, sv. Petra, sv. Pavla, Světice a sv. Josefa , pocházejí z okruhu známého českého malíře Petra Brandla. Vrcholným uměleckým dílem jsou rokokové varhany Vojtěcha Schreiera z Kuksu z roku 1796 umístěné na kůru zámecké kaple.


 

Galerie Ludvíka Kuby

Stálá výstava obrazů malíře Ludvíka Kuby představuje díla s březnickou tematikou, portrétní a krajinářskou kresbu i malbu s impresionistickým nádechem a obrazy s jihočeskými motivy z období 1895-1950.

Otevřeno: 
V a IX:  út - ne od 9.00 - 12.00 a 13.00 - 16.00 hod.
VI, VII, VIII:  út - ne od 9.00 - 12.00 a 13.00 - 16.00 hod.
zavírací den: pondělí
 

Vstupné:
základní: 40,-Kč
snížené: 30,-Kč
(děti 6-15, studenti 15-26, senioři, ZTP/P, ZTP- dospělí po předložení   průkazu, držitelé průkazu KČT s kartou Eurobeds)
zdarma: držitelé průkazu AMG, ICOM, ICOMOS, novináři, pokud se jedná o pracovní návštěvu

více info na tel.: 318 403 177, 724 996 684
 


 


více obrazových záběrů interiérů v odkazu fotogalerie