Historie zámku Březnice

Původně gotická tvrz staročeského rodu Buziců z 1. poloviny 13. století, která byla v 2. polovině 16. století přestavěna na renesanční zámek Jiřím Lokšanem z Lokšan, místokancléřem českého krále a římského císaře Ferdinanda I. Historickým skvostem je zámecká knihovna, zvaná Lokšanská, nejstarší zámecký knihovní sál v Čechách dochovaný v původní podobě z roku 1558. V době pobělohorské získal zámek královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda. Nejvýznamnější architektonickou úpravou zámku tohoto období je raně barokní kaple Panny Marie z let 1625–1632 s rokokovými varhany Vojtěcha Schreiera  z Kuksu z roku 1796. V letech 1728–1872 patřil zámek Krakovským z Kolovrat. Posledními soukromými majiteli byli až do roku 1945 Palffyové z Erdödu. Nahlédnout do historie můžete při vlastní prohlídce zámku. Zámecké interiéry připomínají jednotlivé šlechtické rody (rodové galerie, africký salon) a umělecké slohy (renesanční, barokní, rokokové a empírové sály). Zámecké zbrojnice zahrnují prakticky všechny druhy zbraní, od chladných po palné, od útočných po obranné, z období od 15. do 19. století.
Součástí celého areálu je anglický park o rozloze 20 ha se dvěma rybníky a množstvím vzácných druhů dřevin.

Původně gotická tvrz se stala na konci 12. století sídlem slavného českého rodu Buziců, byla postavena při historické obchodní, tzv. „Zlaté stezce“ (Semita Aurea), spojující Čechy s Bavorskem. Ta měla značný význam pro osídlení, hospodářský a kulturní rozvoj českých zemí.  Na počátku 15. století patřila tvrz krátký čas panovnickému rodu Lucemburků, králi Václavu IV. Poté se stala majetkem panského rodu Zmrzlíků ze Svojšína, jehož nejznámější příslušník Petr Zmrzlík, nejvyšší mincmistr království českého, byl blízkým přítelem Jana Husa. Ten mu napsal den před svou smrtí, 5.7.1415, dopis na rozloučenou.

Renesanční období od poloviny 16. století je spojeno s významným panským rodem Lokšanů z Lokšan, jenž v osobě Jiřího z Lokšan, osobního tajemníka dvou českých králů, Ludvíka Jagelonského a Ferdinanda I., říšského místokancléře, dvorního rady a polního říšského hejtmana v Řezně, povýšil Březnici na významné rodové sídlo v hierarchii českých panství. Svůj společenský význam si Březnice uchovala i po smrti Jiřího z Lokšan , kdy zámek přešel do vlastnictví jeho ženy Kateřiny Lokšanové, rozené Adlerové z Augšpurku. V letech 1555–1660 se březnický zámek stal milostným útočištěm arcivévody Ferdinanda, zvaného později Tyrolský, druhorozeného syna českého krále a římského císaře Ferdinanda I., místodržícího v Čechách, který se na březnickém zámku tajně oženil s neteří Kateřiny z Lokšan – Filipínou Welserovou. Jednalo se o morganatický sňatek, který se však později, navzdory době a všem protivenstvím, zapsal do dějin jako jedno z nejšťastnějších a nejnaplněnějších manželství v historii habsburského rodu.  Dlouhá desetiletí tento svazek neuznávaly panovnické a šlechtické rody v celé Evropě a dlouho ne také papežský pontifikát ve Vatikánu. Ferdinand „Tyrolský“ a jeho případní potomci tímto sňatkem ztratili následnická a dědičná práva na královský a císařský trůn s výjimkou ohrožení vymření habsburského rodu.

V raném období náboženské války třicetileté, v první polovině 17. století, roku 1623, bylo březnické panství zkonfiskováno protestantskému rodu pánů z Lokšan. Novým držitelem se stal Přibík Jeníšek z Újezda, v té době písař menších desek zemských, později karlštejnský purkrabí a nejvyšší písař zemský známý jako královský prokurátor, jenž obžaloval a tribunál posléze odsoudil 27 vůdců protihabsburského povstání popravených na Staroměstském náměstí  21. 6. 1621 za vzpouru proti právoplatně zvolenému českému králi Ferdinandovi II. Přibík Jeníšek z Újezda se zasloužil o stavbu zámecké, raně barokní kaple Neposkvrněného početí Panny Marie v letech 1625–1632, dále o výstavbu městského chrámu sv. Ignáce a sv. Fr. Xaverského v letech 1642–1650 a barokní jezuitské koleje dokončené v roce 1652.
V 18. a 19. století byl březnický zámek ve vlastnictví významného českého šlechtického rodu Krakovských z Kolovrat a na sklonku 19. století až do června 1945 byli majiteli zámku představitelé česko-uherského panského rodu Palffyů z Erdodu.

Březnický zámek reflektuje ve své hmotné podobě stavebně-umělecký vývoj jednotlivých historických slohů. V interiérech je prezentováno dochované kulturní dědictví v rámci jednotlivých návštěvních okruhů zaměřených na poznání historie. Dochovaly se části gotických stavebních prvků, jako jsou kamenné lomené oblouky ze 70. let 13. století se špaletovými záklenky nebo fragmenty původního renesančního sgrafita z poloviny 16. století. Počátkem 16. století byla březnická tvrz obohacena o velkolepý doklad raně renesančního fortifikačního stavitelství a tím byl systém hradebního opevnění s dělostřeleckými baštami. Na stavbě hradeb se podílel jeden z nejvýznamnějších českých stavitelů konce 15. a počátku 16. století Benedikt Rejt z Pístova a na Blatné, jenž mimo jiné vyzdobil krásnou, pozdně gotickou klenbou Vladislavský sál Pražského Hradu. Historickým unikátem je však jedinečný renesanční interiér nejstarší zámecké knihovny v Čechách, tzv. Lokšanské, pocházející z roku 1557, který se dochoval takřka v nezměněné podobě včetně původního trámového stropu, kletované malované výmalby stěn a původních knihovních skříní. Období baroka reprezentuje rovněž původní dochovaná barokní trámová sestava krovu střechy z konce 17. století a dále zámecká kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. V jejích prostorách se nalézají příklady téměř všech vývojových fází baroka od raně barokních stavebních prvků z první poloviny 17. století, včetně portálu z červeného sliveneckého mramoru, přes cenný vrcholně barokní inventář z poloviny 18. století, až po funkční rokokové varhany z roku 1796. Další umělecké slohy, např. biedermeier nebo empír, jsou zastoupeny v jednotlivých zámeckých interiérech. Zámecké zbrojnice uchovávají většinu druhů zbraní, od chladných po palné, od útočných po obranné, z období od 15. do 19. století.

Rychlý kontakt

Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.

Ing. Robert Barták

  • vedoucí správy památkového objektu (kastelán)
  • BE8524BE-6F17-4546-AA87-2998DE46E495 318 682 179, 602 478 498
46F7E700-59DD-49E2-B445-AA370B18658A Březnice
Zámecký obvod 24/, Březnice 26272
* Studium: • 1981–1985 Gymnázium Botičská v Praze 2 • 1985–1991 ČVUT Praha, Fakulta stavební * Civilní služba: • 1992–1993 Památkový ústav středních Čech – zámek Březnice a hrad Křivoklát * Pracovní činnost: • 1993 Institut pro jednotnou Evropu a demokracii, Praha – monitoring denního tisku pro tiskový odbor Kanceláře prezidenta republiky • 1993 CK Kristof – manažer a průvodce jazykových pobytů ve Velké Británii • 1993–1995 Stavební geologie – Geotechnika a.s. Praha – stavební inženýr • 1995 Kastelán st. zámku Březnice * Krédo: • Mým cílem je udržet kvalitu péče o památku vč. celého zámeckého areálu, kvalitu poskytovaných služeb, kulturních aktivit a celkového dojmu z návštěvy památkového objektu na stávající úrovni, případně ji dále zvyšovat. Mým přáním je, aby návštěva st. zámku Březnice jako celku poskytovala návštěvníkům dobrý pocit a příjemný zážitek, načerpání sil, získání vědomostí a poznání, uvědomění si úcty ke slavné historii. Úcta k naší minulosti vede v důsledku k posílení vlastního sebevědomí a k jistějšímu ukotvení ke komunitě, ve které žijeme.